SK Zlonice

TJ SOKOL VRANÝ : SK ZLONICE       ( 1 : 0 )

               2         :          0

Tomáš Kopecký

Jakub Novák, Lukáš Gil, Miroslav Havliš, Lukáš Košťák

Radek Nauš, Martin Špeta, Petr Klusáček, Jiří Melichar

Petr Bakos, Michal Demeter

Střídal : Lukáš Samek, Josef Průcha a Martin Gil

VÍTR V  ZÁDECH ODVÁL NADĚJE

Bohužel je to tak trochu paradox. Zatím co v prvním poločase, kdy jsme hráli proti větru a kdy jsme byli domácím rovnocenným soupeřem, tak v poločase druhém s větrem v zádech náš výkon jaksi odvál. Smířeni tak trochu s osudem po podzimních výkonech a vědíc, že se OP blíží mílovými kroky jsme do Vraného odjížděli s mírnými obavami a to i s ohledem na předcházející zimní přípravu. To není žádný alibismus ani omluva pro následující zápasy, ale konstatování současného stavu. Byť je mírně řečeno neutěšený, chceme zbývající zápasy odehrát, jak se říká  důstojně. Ve Vraném se nám to myslím podařilo i když každá porážka samozřejmě bolí., ale již z ní nemusíme dělat tragédii. Domácí si na nás v době Velikonoc vykoledovali jen dvě branky a to není zas tak špatné, když hrajete proti druhému týmu tabulky na jeho hřišti.

Nejlepším koledníkem byl T. Kubík autor obou branek a jistě si mohl odnést ještě větší koledu, kdyby proměnil všechny své příležitosti. To co stihl u nás za celé hostování, to dnes v jediném utkání. Své trefy si rozložil do každého z poločasů a potvrdil dobrou střeleckou formu z konce podzimu. Úvod utkání nabídl jako první naši šanci, když M. Demeter zatáhl po pravém křídle a po zemi přihrával před branku. J. Melicharovi však chyběly zhruba 2 m. Shodný hráč figuroval i u dalších dvou šancích, nejdříve střílel těsně vedle levé tyče a pak před tečoval míč ze strany do golmana.

Domácí hrozili tradičně ze standartních situací. Dlouhá autová vhazování Paluky však byla dobře pokryta a tak největší nebezpečí hrozilo zejména po rohových kopech. V těchto momentech jsme měli několikrát štestí. Zastřelování Kubíka chvíli trvalo, než se poprvé prosadil. Po ztrátě ve středu pole, se míč z pravé strany dostal až na levou do vápna ke Kubíkovi a ten i s trochou štěstí trefil prostor Kopeckého branky u vzdálenější tyče 1 : 0. Obrovský kus štěstí jsme měli při neuvěřitelné minele Kopeckého který mezi nohami propustil odražený míč a ten skončil těsně vedle pravé tyče. Domácí ještě zahrozili po signálu krátkého rohu na vápno, kdy však střela mířila vysoko nad. Na můj vkus moc stoprocentních šancí nebylo. I když byl plac perfektně připraven, bylo znát, že hráči na jaře s míčem ještě trochu zápasí. Nezvykle se do hry a šancí nedostával ani nejlepší domácí hráč Urban, byť si své v poli odehrál a to bylo pro nás dobré. Rovněž poločasový stav nebyl špatný a s výhledem, že druhý poločas budeme hrát s podporou větru, dávalo nám to jistou naději.

Výhoda se však záhy stala naší nevýhodou. S větrem v zádech jsme si nedokázali poradit a tak to byli především domácí, kdo v poli tvořil hru a kdo se dostával do šancí. Zejména jak už jsem zmínil, to byl T. Kubík, ale jeho pokusům chyběly někdy i centimetry. Výkon z poločasu druhého je pro mne zklamáním, rozhodně jsem od něho v našem podání čekal více a moc dobře si to nedovedu vysvětlit. Po druhé obdržené brance se utkání již jen dohrávalo. Domácí zaslouženě zvítězili. Je dobré míti snajpera, pokud jej nemáte, pak se nemůžete spoléhat, že budete vzadu hrát na nulu. Rozdílový hráč dnes dělá výsledek a my jej bohužel nemáme.

                                                                                                                                   Tomáš Smetana